Rozvoj spádových intermodálních terminálů (veřejných zbožových center) v ČR v návaznosti na spádová zbožová centra v SRN a prostoru CADSES a evropské intermodální dopravní koridory
Projekt ve výzkumu a vývoji (VaV) Ministerstva průmyslu a obchodu ČR č. 2A-1TP1/047 se zabývá především návrhem a optimální lokalizací spádových intermodálních terminálů v ČR v návaznosti na spádová zbožová centra v SRN a prostoru CADSES a evropské intermodální koridory v zájmu naplnění Evropské dopravní politiky podporující intermodalitu a udržitelný rozvoj.
Význam intermodální přepravy v současné době stále narůstá. Intermodální přeprava se totiž jeví jako výhodná možnost pro přesun nežádoucího trendu přepravní zátěže silniční dopravy na jiné dopravní módy nebo jejich kombinace. S intermodální přepravou souvisí i logistická centra, z toho některá s veřejnou podporou tzv. veřejně logistická centra (neboli veřejně zbožová centra). Česká republika nemá zatím s touto problematikou zkušenosti. V této souvislosti se celý projekt zaměřuje především na problematiku intermodálních terminálů jako součást veřejných logistických center.
SHRNUTÍ PROJEKTU
Pro naplnění hlavního cíle byl projekt rozdělen do čtyř etap, probíhajících v období 11/2006 – 06/2011.
První etapa se zaměřila zejména na identifikaci a prognózu zbožových proudů a prognózu vazeb na strategické průmyslové zóny a rozvojové oblasti. Záměr byl vypracován s využitím veřejně dostupných informací. V etapě byla provedena analýza přepravních proudů komodit jednotlivých dopravních módů z a do ČR, byly ukázány vazby na strategické průmyslové zóny a zbožové proudy v prostoru CADSES apod. Provedené analýzy sloužily jako podklad pro vypracování dalších etap.
Druhá etapa se zabývala identifikací evropské železniční a dálniční dopravní sítě i možného rozvoje letecké nákladní dopravy, lokací a alokací spádových intermodálních terminálů v ČR s vazbou na produkční oblasti. Evropská silniční i železniční síť je poměrně rozsáhlá, avšak vykazuje značné kvalitativní rozdíly v jednotlivých členských zemích EU i mimo EU. V rámci etapy byly identifikovány dopravní sítě TEN-T v prostoru CADSES a dále byly zhodnoceny hlavní infrastrukturní projekty s jejich úzkými hrdly v silniční, železniční a vodní dopravě. Projekt ve druhé etapě analyzoval i ostatní multimodální prioritní projekty TEN-T a rozvojový trend a potenciál v letecké dopravě. V další části etapy byl analyzován stav intermodálních terminálů v ČR a ve vybraných zemích v Evropě a to především v SRN. Zároveň byly posuzovány kvality vazeb terminálů a produkčních oblastí na páteřní sítě TEN-T.
Třetí etapa se věnuje dispozičním uspořádáním, kapacitou terminálů, ekonomikou terminálů intermodální přepravy internalizací externích nákladů na vývoj intermodální přepravy. V rámci projektu bylo poukázáno na různé možnosti dispozičního uspořádání, které závisí na několika faktorech, především na funkci terminálu, druhu dopravy při překládce, druhu překládaného zboží, požadované kapacitě apod. Důležité je podotknout, že vhodnou volbou dispozičního uspořádání a lokalizací logistického centra, lze dosáhnout větší efektivnosti provozovaných služeb v logistickém centru, lepšího napojení na hlavní dopravní tahy popř. snížení investičních nákladů. Pro přehlednost byla v etapě popsána dispoziční uspořádání významných terminálů v ČR, doplněné o jednoduché schéma VLC, při optimálním napojení na všechny dopravní módy.
V případě stanovení kapacity terminálů nebo i logistických center, se zpracovatel zaměřil na popis modelů a simulací (např. Witness, Arena Professional, Promodel a UGS Tecnomatix Plant Simulation), na základě nichž lze zjistit kapacitní parametry, které jsou samozřejmě závislé na druzích operací, které se v logistickém centru provádějí a také na druzích dopravních módů, které logistické centrum obsluhují.
Neméně důležitou částí třetí etapy byla ekonomika terminálů. Zde byly popsány základní možnosti financování VLC jak ze soukromého, tak z veřejného sektoru. Byly zde charakterizovány základní principy a úskalí jednotlivého financování a současně jeho podpora.
V závěru je uveden pohled na otázku internalizace externích (vnějších) nákladů v dopravě (tedy nákladů vzniklých s odstraňováním negativních dopadů dopravy na obyvatelstvo a přírodu v souvislosti s dopravním provozem).
Čtvrtá etapa byla zároveň poslední etapou. V této etapě byly využity získané poznatky z předchozích etap a na základě nich, byl proveden návrh a posouzení umístění intermodálních terminálů (resp. VLC) v ČR. Zároveň zde byly popsány způsoby podpory pro zahrnutí center v ČR do evropské sítě a bylo provedeno porovnání variant přepravy podle různých kritérií. Závěr etapy se zaměřil na mezinárodní pracovní skupiny, které byly v průběhu projektu vytvořeny.
ZÁVĚR PROJEKTU
V rámci celého projektu byla komplexně řešena problematika spádových intermodálních terminálů (uvažovány jako součást VLC) s návazností na spádová zbožová centra v SRN a prostoru CADSES a evropské intermodální koridory.
V České republice nejsou doposud s VLC příliš velké zkušenosti. Česká republika disponuje v současné době pouze sítí překladišť, jedná se především o překladiště kombinované dopravy (silnice – železnice) v soukromé správě. Vyspělé země západní Evropy jako je například Německo už mají poměrně rozsáhlou síť VLC vybudovanou (německá Güterverkehrszentren – GVZ). Jedná se o síť VLC, u kterých převládá veřejný zájem co nejdokonalejší obsluhy konkrétního území a eliminace negativních vlivů z rostoucí silniční dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví. V ČR prozatím takováto soustava chybí.
V průběhu projektu bylo vypracováno mnoho podpůrných analýz, které přispěly ke konečnému návrhu optimálních oblastí pro umístění intermodálních terminálů (resp. VLC). Návrh byl proveden s ohledem na napojení na evropskou dopravní síť a produkční sektor.
Jako optimální varianta byla navržena síť 8 logistických center, z nichž dvě by byla celostátního významu a zbývající regionálního. Jedná se o následující centra: Mělník (oblast Kolín – Mělník), Brno – Horní Heršpice (Jihomoravský kraj), Ostrava – Mošnov (Moravskoslezský kraj), Plzeň – Líně (Plzeňský kraj), Pardubice – Srnojedy (Pardubický kraj), České Budějovice – Nemanice (Jihočeský kraj), Přerov (Olomoucký kraj), Lovosice (Ústecký kraj). Návrh byl proveden na úrovni oblastí (krajů), kde jsou vytipované konkrétní zóny pro umístění. Rozhodnutí o konkrétním umístění center je však nutno konfrontovat dle aktuálních podmínek a aktuálních záměrů.
Pro úspěšné vybudování sítě VLC však musí být zajištěna jednotná koncepce na regionálním principu a zajištění financování podporou ze státních a veřejných rozpočtů počítaje i se zdroji EU.
Podpora výstavby VLC je uvedena v rozvojových dokumentech ČR (Dopravní politika České republiky pro léta 2005 - 2013, Operační program doprava na léta 2007-2013, Politika územního rozvoje České republiky (verze 2008), Strategie podpory logistiky z veřejných zdrojů v ČR a další) a zároveň vychází z evropských strategických dokumentů (Strategie Dopravy 2050, Bílá kniha dopravy a projekt transevropských sítí TEN-T).
Vybudování sítě VLC má dopad na mnoho resortů, proto je zapotřebí zajistit spolupráci využívání VLC v dopravě s MPO (dopad na podnikatelské subjekty a rozvoj průmyslových zón), MMR (rozvoj regionů), MD (dopady na dělbu přepravní práce) a regionálními orgány. Velice podstatná je potřeba zahrnutí VLC do řešení při územně plánovací dokumentaci krajů – zásady územního rozvoje (ZÚR) a územně plánovací dokumentace (ÚPD). Je rovněž nutné neopomenout zajištění souladu organizace dopravy v návaznosti na okolí VLC s ohledem na jeho velikost, kapacitu apod.
Předkládaný projekt svým návrhem umístění VLC na území ČR a prověřením návazností na evropskou dopravní síť (resp. na páteřní evropské koridory), spádová logistická centra v zemích CADSES podporuje integraci evropské intermodální dopravy (s preferencí železniční a vodní dopravy) a tím i udržitelnou mobilitu, zlepšování životního prostředí cestou rozvoje intermodální přepravy, snižování energetické náročnosti a zvyšování bezpečnosti.
Význam projektu podtrhuje navázání spolupráce a vytvoření několika mezinárodních pracovních skupin v ostatních zemích, v rámci jejichž společních iniciativ docházelo k definování, organizaci, šíření osvědčených postupů a zkušeností a zároveň k propagaci problematiky rozvoje VLC.
(Řešení celého projektu bylo realizováno za finanční podpory ze státních prostředků poskytnutých prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu).
Výstupy projektu a dílčí zprávy jednotlivých etap poskytne zpracovatel pouze na vyžádání.