Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území - identifikace nároků a přínosů
Anotace projektu:
Labsko-Vltavská vodní cesta je na toku Vltavy v současné době bezproblémově splavná do ř.km 91,6, tedy k hrázi vodního díla Slapy. Zde plavba naráží na první překážku a to nedokončení plavebního zařízení. Vltava v tomto doposud jediném splavném úseku odpovídá IV. třídě mezinárodní klasifikace vodních cest. Po provedení nezbytných dokončovacích činností na úseku Slapy - České Budějovice, bude tento svými parametry 45m x 6,5m x 2,3m odpovídat I. třídě mezinárodní klasifikace. V mezinárodních podmínkách se tedy bude jednat o tok splavný převážně pro rekreační plavidla o výtlaku do 300t.
Myšlenka zavedení rekreační plavby je obecně podporována i potenciálem okolního území podél toku. Vltava byla již v historii velice využívanou řekou, která se stala spojnicí mnoha významných historických měst a oblastí. Zejména na jihu jde o Český Krumlov, České Budějovice, Hlubokou nad Vltavou, Týn nad Vltavou, Zvíkov, Orlík, ale také Prahu a další historická centra ve Středočeském kraji. Vltava však v hluboké historii sloužila i jako řeka pro nákladní plavbu, přepravovala se sůl, dřevo a další materiály a to z jižních Čech až do Prahy a dále. Výstavbou vodních děl však tato nízko-objemová plavba zcela zanikla. Na některých starších jezech (např. Hluboká nad Vltavou) je ještě v současné době patrná vorová propust, ale ta po úpravách bude změněna na plavební komoru. Aby byla nákladní doprava výhodná i v oblasti vodní dopravy, je třeba větší objem úprav a tedy i finančních prostředků, což je v případě Vltavy neekonomické a nenávratné. Rekreační plavba však může přispět ke zlepšení hospodářské situace v dotčených územích a to jak na poli příjmů finančních tak také např. zvýšením počtu pracovních míst apod. Konkrétní přínosy nebudou nijak závratné, avšak jejich výše bude nezanedbatelná.
Současný a předpokládaný stav vodní cesty je následující:
Na ř.km 91,6 se nachází již zmíněné vodní dílo Slapy , kde je nutné dokončit plavební komoru. Bude se jednat o svislé lodní zdvihadlo, které využije původní obtokový tunel a v horní vodě již vybudovanou stavební část plavební komory.
Po Slapech následuje na ř. km 134,7 vodní dílo Kamýk . Zde již existuje plavební komora, avšak s nedostatečnými parametry. V tomto místě se tedy bude jednat o prodloužení plavební komory na požadovaných normových 45 m. Náklady nebudou příliš vysoké, protože i v upravené komoře bude využito původních vrat a dalších mechanismů. Navíc může být vodní cesta úspěšně provozována i s neprodlouženou komorou.
Na ř. km 144,6 je vodní dílo Orlík . Na této hrázi je dnes dokončena stavební část šikmého lodního zdvihadla, které bude pod úhlem 22 0 překonávat vzdálenost 191m. Určité investice si vyžádá i oprava stavební části poškozené povodněmi 2002. Vedle tohoto šikmého zdvihadla je v současné době lodní zdvihadlo pro sportovní plavidla do 3,5t, které je po povodních zrekonstruováno.
Následují vodní díla Kořensko a Hněvkovice , která jsou nejnovější na vodní cestě. Kořensko si vyžádá pouze výstavbu velínu, jinak je zcela kompletní. Následuje jez Hněvkovice. Zachování, úprava nebo zrušení tohoto jezu bylo předmětem několika variant předkládaných projektů. Odborníci se však nejvíce přiklání k variantě zachování tohoto jezu a k vybudování plavební komory na něm. V tomto případě nebude nutné budovat vodní dílo v Týně nad Vltavou. Po jezu v Hněvkovicích následuje vodní dílo, kde je nutné dobudovat technologickou část plavební komory. Kořensko najdeme na ř. km 200,4 a Hněvkovice na ř.km 210,4.
Těsně před Českými Budějovicemi je třeba ještě překonat dva jezy a to na ř.km 228,8 Hlubokou nad Vltavou a na ř. km 233,0 České Vrbné . Oba jezy si vyžádají dobudování kompletního plavebního zařízení a v případě Českého Vrbného bude nutné zvýšit korunu hráze o 2,15m.
Vedle těchto uvedených prací bude nutné také provést prohrábky koryta řeky, úpravy břehů, v případě úseku mezi Kořenskem a Českými Budějovicemi také vybudování zařízení, přístavišť apod. Předpokládané investiční náklady na úsek Slapy - Orlík jsou ve výši 1 023 mil. Kč. a pro úsek Kořensko - České Budějovice 637 mil. Kč.
Nemalý význam pro efektivitu využití vodní cesty pro rekreační plavbu má kvalita a dostatek zázemí pro posádky rekreačních plavidel . Existující zázemí můžeme rozdělit do několika skupin. Na "nejnižší" úrovni ve vybavenosti je množství zátok , které jsou v současné době využívány hlavně jako kotviště soukromých hausbótů. Takové zátoky často ani nebývají uvedeny v plavebních mapách. Zde prakticky neexistuje žádné základní vybavení. Plavidla jsou upoutána lany nebo řetězy ke stromům, nebo jednoduchým kotvám umístěným ve břehu. Mimochodem úvaz k rostoucím stromům je protizákonný! Dále zde neexistuje možnost bezpečného ukládání odpadů, není zde sociální zařízení s možností připojení ke zdroji pitné vody nebo elektřiny. Tímto způsobem jsou využívány prakticky všechny větší zátoky zvláště na úseku Slapy - Kořensko.
Další skupinou jsou zátoky, které jsou ve správě některých klubů nebo soukromníků. Takové zátoky nebo přístaviště jsou kompletně a dostatečně vybaveny pro pohodlí i bezpečnost plavidel i jejich posádek. Je zde možnost ubytování, občerstvení, bezpečného úvazu lodí u vyvazovacích prvků nebo mol, dále je zde také možnost spouštění plavidel na vodu. Služby jsou však poskytovány převážně členům klubu, jinak jsou služby široké plavební veřejnosti poskytovány za nemalé poplatky.
Velkou skupinu tvoří rekreační základny , kde vedle prostorů pro koupaliště a vodní sporty, je také vymezen prostor pro úvaz nebo kotvení lodí. Posádky plavidel tak mohou bez problémů využít všechny dostupné služby takových zařízení. V některých případech je zde také možnost spouštění plavidel na vodu. Takovýto způsob zázemí považujeme za nejideálnější.
Zázemí na březích Vltavy považujeme za výchozí body pro návazné způsoby rekreace . Na většině míst existuje přímé napojení na značené turistické trasy, cyklotrasy a v několika případech jsou zde také zastávky meziměstských autobusů. Turistické trasy a cyklotrasy jsou většinou vedeny tak, aby uživatelé navštívili nejdůležitější atraktivity v blízkém i vzdálenějším území. Umožní tak potenciálním turistům pohodlně a bezpečně navštívit nejznámější historické památky, krásné přírodní parky a různé zahrady, ale také kulturní místa, muzea, galerie apod. Bohužel velká část zvláště historických památek je ve zdevastovaném stavu, ale zvýšení počtu turistů jistě přinese, formou vstupného, finanční prostředky i na opravy takových památek.
Závěrem se můžeme pokusit o jednoduché zhodnocení předpokládaných přínosů ze zvýšení počtu turistů v okolí Vltavy. Předpokládáme zvýšení počtu turistů o 55 000 ročně. Dále předpokládáme průměrnou délku pobytu dva dny a průměrnou spotřebu 700 Kč/osobu. Při těchto střídmých předpokladech bude roční finanční přínos 77 mil. Kč. Toto číslo však je velice obecné, protože nemůžeme přesně určit ani délku pobytu ani spotřebu financí na osobu. V úvahu je třeba brát ceny ubytování a stravování a další poplatky týkající se samotné plavby. Např. ceny ubytování jsou po celém toku velice rozdílné, od několika tisícových položek v hotelích po několik desítek korun v kempech a rekreačních základnách. Proto námi uváděný odhad také považujeme za velice střídmý a předpokládáme skutečné finanční přínosy ještě o několik procent vyšší.
Důležité pro dosažení přínosů je zprovozněnou vodní cestu propagovat v ČR i v celé Evropě jako formu atraktivní dovolené s možností využití vlastního nebo pronajatého plavidla. Právě pronájmy zcela vybavených plavidel jsou v zemích EU rozhodující v poměru k vlastníkům jednotlivých plavidel. Na atraktivních vodních cestách Evropy jsou plavidla dlouhodobě rezervována na celou letní sezónu přes jejich bohatou nabídku.
Jednotlivé dílčí úkoly ve formátu pdf: