Historie Mariánského mostu
Stručná historie projektu
V Ústí nad Labe byl před realizací Mariánského mostu jen jediný silniční most přes Labe. Nejbližší mosty byly v Litoměřicích a v Děčíně, tedy 25km na obě strany. V roce 1993 padlo rozhodnutí postavit nový most včetně navazujících objektů na vlastní náklady z rozpočtu města Ústí nad Labem. Kompletní přípravou celé akce byla pověřena firma CityPlan, spol. s r.o., k níž byla přizvána architektonická kancelář Roman Koutský a ústecká projekční kancelář Urban. Firma CityPlan spol. s r. o. zpracovala rovněž tendrovou zadávací dokumentaci a organizovala průběh mezinárodní soutěže na zhotovitele, z níž vítězně vyšla společnost Hutní montáže Ostrava, a.s. Na základě další veřejné soutěže byla firma CityPlan pověřena zbývající etapou kompletní inženýrské činnosti po dobu realizace celé stavby včetně supervize a stavebního dozoru, kterou prováděla pro investora Město Ústí nad Labem.
Celková charakteristika stavby
Nový most spojuje tři části města: centrum, Krásné Březno na levém břehu Labe a Střekov na břehu pravém. Vlastní přemostění využívá některé stávající komunikace, bylo však potřeba vybudovat celou řadu dalších staveb. Komplex se tedy skládá ze 42 objektů včetně několika km komunikací, opěrných a nábřežních zdí atd., což tvoří asi 45% nákladů. Na vlastní most připadá 55% z celkové ceny stavby, což je cca 230mil. Kč
Filosofie řešení vlastního mostu
Umístění mostu přímo pod Mariánskou skalou vedlo k myšlence maximálního odhmotnění mostu. Autoři návrhu mostu Ing. Milan Komínek a Ing. Arch. Roman Koucký zvolili tvar nesymetrické zavěšené konstrukce a most řešili bez protizávěsů ve zkráceném krajním poli a se systémem dvojice závěsných rovin v hlavním poli. Myšlenka řešení krajního pole bez závěsů měla řadu důvodů a měla dopad do řešení pylonu, jehož tvar logicky koresponduje se statickými zákonitostmi, z nichž hlavní je zajištění rovnováhy sil mezi závěšeným dlouhým hlavním polem a krátkým polem krajním. Tato pevná část mostu byla již při zrodu koncepce brána jako důležitá podmínka pro způsob výstavby, aby sloužila jako základna, ze které se postaví zbývající část vodorovné nosné konstrukce, neboť pro zařízení staveniště byl jediný možný prostor právě na pravém střekovském břehu řeky.
Konstrukční řešení mostu
Vlastní přemostění se skládá ze dvou samostatných mostních konstrukcí, a sice hlavního zavěšeného mostu přes Labe a nájezdových
mostních ramp pod Mariánskou skalou. Hlavní objekt má v podélném směru tvar asymetrického zavěšeného mostu o dvou polích s rozpětím 123,5 m + 55,5 m s jedním šikmým nakloněným pylonem, jehož výška nad mostovkou je 60 m a celková výška nad základovou deskou je 75 m. Mostovka je nesena soustavou patnácti dvojic závěsů poloharfového uspořádání. Vodorovná nosná konstrukce je maximálně odlehčený jednokomorový nosník s konzolami určenými pro 4 pruhy vozovky, střední část příčného řezu, oddělená od vozovky závěsy, je určena pro provoz pěších a cyklistů. Celková obrysová šířka mostovky je 26,1 m.
Hlavní použité materiály
Jako výsledek statických analýz byly na tomto mostě použity všechny hlavní stavební materiály užívané v mostním stavebnict
ví, tedy ocel, železobeton a přepjatý beton, a to tam, kde to bylo z hlediska jejich statického využití nejvhodnější. U hlavního zavěšeného mostu je spodní část pylonu z předpjatého betonu, spodní stavba a založení ze železobetonu. Mezilehlé podpory nábřežních ramp jsou pohledově minimalizované, a proto byly navrženy v podobě tenkých ocelových stojek. Vodorovná nosná konstrukce ramp je spřažená ocelobetonová. Hlavní zavěšený most je řešen jako ocelový trám s dlouhými konzolami a ocelovou ortotropní deskou. Rovněž hlavní část pylonu včetně parapetů je z oceli, zatímco krajní pole je řešeno z ocelových příčníků se spřaženou železobetonovou deskou.
Návrh materiálu hlavního pole zavěšeného mostu a pylonu vedl nakonec logicky v daném tvaru a statickém systému jednoznačně k maximálnímu vylehčení z oceli.
Isolace na mostě je zhotovena z nastavovaných asfaltových modifikovaných pásů chráněných vrstvou z litého asfaltu, přičemž na ocelové mostovce hlavního závěsného pole je aplikovaná pečetící vrstva.
Ocelové konstrukce jsou chráněny vícevrstvým nátěrovým systémem Hempel‘s. Ocelové části mostu jsou ve dvou odstínech světlé metalické šedi, pouze křídla mezi stěnami pylonu a zábradlí chodníku jsou modrá.
Ing. Milan Komínek
1961-65 Gymnázium Olomouc
1965-70 ČVUT, Fakulta stavební

1971-90 Vojenský projektový ústav Praha
1990-91 Power Internacional
Od 1992 spolumajitel a jednatel společnosti CityPlan, spol. s r. o., návrh a realizace desítek mostních a inženýrských staveb, autor několika patentů užitých a průmyslových vzorů, externí výuka a přednášky na ČVUT Praha, odborné přednášky na domácích i zahr. konferencích (Pittsburgh – USA 97, Kobe – Jap. 98, Rio de Janeiro – Braz. 99), desítky odborných článků
1990 – Národní cena ČR udělena Českou národní radou za řešení stavebních a inženýrských konstrukcí
1999- Evropská cena za spoluautorství Mariánského mostu v Ústí nad Labem
2000 - ocenění Mariánského mostu asociací IABSE zařazeného mezi 10 nejvýznamnějších mostních a inž. staveb světa
2001 - ocenění Mariánského mostu jako nejvýznamnější stavba poslední dekády 20.století v Severočeském kraji
člen prezidia České asociace konzultačních inženýrů - CACE, předseda zkušební komise ČKAIT pro udělování autorizací v oboru mosty a inženýrské konstrukce, místopředseda výboru oblasti Praha České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě - ČKAIT, člen správní rady Sdružení pro výstavbu silnic, člen Rady české silniční společnosti, viceprezident společnosti ITS Czech Republic, člen společnosti IABSE.
Publikace a články o Mariánském mostě v zahraničí:
Publikace a články o Mariánském mostě v ČR:
Ocenění
2000 - Stavba Mariánského mostu byla vyhlášena IABSE - Internationa Association for Bridge and Structural Engineering (největší a nejstarší asociací mostních a stavebních inženýrů sdružující 100 národních asociací z celého světa) mezi 10 nejvýznamějšími mostními a inženýrskými stavbami světa poslední dekády 20. století
2001 - Mariánský most byl vyhlášen stavbou posledního desetiletí v Severočeském kraji
2015 - ČNB vydala zlatou minci "Mariánský most" - více zde
Foto